Přes moře a hory za tebou...

25. prosince 2016 v 11:43 | Colette |  Podpultové zboží (povídky)
Tady je můj opožděný vánoční dárek pro vás. Doufám, že jste si užili pěkné Vánoce a že vám Ježíšek nadělil všechno, po čem jste toužili.


Anička stála na okením parapetu a dívala se na lidi venku. Všichni byli šťastní, protože se blížily Vánoce. Anička nebyla šťastná. Aničce se stýskalo po tátovi. Táta byl voják a kvůli práci bydlel daleko za mořem. Domů se vracel jen tehdy, když mu to pan velitel dovolil. A to bylo málokdy.
"Aničko? Nechceš mi pomoct se zdobením perníčků?" zavolala na ni maminka z kuchyně
"Nechci," zavrtěla Anička hlavou.
"A pročpak ne? Vždycky jsi tak ráda zdobila!" Maminka vykoukla ze dveří s kuchyňskou chňapkou a svou oblíbenou zástěrou, kterou nosila skoro pořád.
"Protože já žádné Vánoce nechci!" seskočila Anička z parapetu, až to hlasitě žuchlo. "Bez táty by to stejně nebyly Vánoce," řekla a běžela do svého pokoje vystlaného až po strop všemožnými plyšovými hračkami. Maminka se s povzdechem vrátila k rozdělanému plechu. Anička měla pravdu. Bez něj to nebudou ty pravé Vánoce.
Ale Štědrý večer stejně přišel. Stůl byl nachystán jako každý rok a u něj seděla maminka s Aničkou, která se s hlavou podepřenou vrtala v nebohém kaprovi, mračíc se na něj, jako by ji něčím urazil. Jedno místo u stolu bylo prázdné. Připravené pro nečekaného hosta? Kdepak. Chyběl tam táta. Jeho nepřítomnost ještě zdůrazňovalo tíživé ticho, které v bytě zavládlo.
Anička nadskočila leknutím, když zmíněné ticho přerušilo drnčení zvonku u dveří. Maminka se unaveně zvedla a šla otevřít.
V předsíni cvakly dveře. Pak se bytem rozezněl maminčin veselý smích: "Jakube!"
Anička se narovnala. Táta! Táta je doma! Vyskočila, div že nepřevrátila stůl, a běžela ho přivítat. Padla tátovi kolem krku, sotva ho uviděla. Mačkala ho, jako by ho už nikdy neměla pustit.
Tak přece jsou to pěkné Vánoce, pomyslela si maminka, když seděla a dívala se, jak její Jakub běhá s Aničkou po pokoji a zvedá ji do vzduchu jako letadélko. Poprvé po dlouhé době se zase usmívala. Přes moře a hory přiletěl, aby mohl být s nimi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Zaujala vás moje čajovna?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama